Blog

Kolem historie lidstva se váže řada otázek, a je pravdou, že na mnohé z nich doposud neznáme odpověď. To dává příležitost nejrůznějším více či méně pravděpodobným hypotézám, aby si našly cestu mezi lidi. A jednou z těch nejoblíbenějších je ta, že starověké civilizace byly mnohem vyspělejší, než bychom si mohli představit – podle některých měly například elektřinu, ovládaly laserové zbraně a podobně. Ovšem dnes již můžeme říci, co na tom vlastně může být pravdy. Máme totiž poměrně velký dostatek důkazů.

Tím prvním, co vzbuzuje pozornost, jsou nejrůznější starověké chrámy a další stavby, jako například pyramidy. Jen těžko si dovedeme představit, že lidé s primitivními nástroji, kteří v mnoha případech ještě ani neznali kolo, dovedli něco takového postavit. Zvláště když v některých případech na sobě sedí kameny tak dokonale, že jimi neprojde ani žiletka.

Pak zde máme také takzvané „baterie“, tedy nádoby, které, pokud jsou naplněny alkoholovým roztokem, například kvašeným vínem, které bylo i kdysi velmi běžné, produkuje elektrický proud. To podporuje i fakt, že se například v chodbách pyramid nenašly žádné stopy po pochodních ani otevřeném ohni, ačkoliv si dělníci museli samozřejmě svítit. Zdálo by se tedy, že záhada je rozřešena. Ovšem tak tomu není.

Ve skutečnosti je potřeba přiznat, že lidé jsou zkrátka šikovnější, a takoví byli již ve starověku. I s primitivními nástroji dokázali úžasné věci, zvláště když se dokázali organizovat ve velkém počtu v rámci nějaké velké akce, jako byla například právě náboženská stavba. Zapomenout nesmíme ani na to, že kameny časem sedají. Jistě, nyní na sobě sedí velmi pevně, ale bylo tomu tak vždy? Nebo je to důsledek tisíce let působení gravitačních sil? Pravděpodobnější je ta druhá možnost.

Co se elektřiny týče, tak tyto baterie jí produkují tak malé množství, že by nebylo nijak využitelné. Zřejmě se tedy skutečně jednalo pouze o džbány na víno. Musíme se tedy zkrátka smířit s tím, že pokrok lidstva skutečně probíhá v podstatě lineárně.

Kolem historie lidstva se váže řada otázek, a je pravdou, že na mnohé z nich doposud neznáme odpověď. To dává příležitost nejrůznějším více či méně pravděpodobným hypotézám, aby si našly cestu mezi lidi. A jednou z těch nejoblíbenějších je ta, že starověké civilizace byly mnohem vyspělejší, než bychom si mohli představit – podle některých měly například elektřinu, ovládaly laserové zbraně a podobně. Ovšem dnes již můžeme říci, co na tom vlastně může být pravdy. Máme totiž poměrně velký dostatek důkazů.

Tím prvním, co vzbuzuje pozornost, jsou nejrůznější starověké chrámy a další stavby, jako například pyramidy. Jen těžko si dovedeme představit, že lidé s primitivními nástroji, kteří v mnoha případech ještě ani neznali kolo, dovedli něco takového postavit. Zvláště když v některých případech na sobě sedí kameny tak dokonale, že jimi neprojde ani žiletka.

Pak zde máme také takzvané „baterie“, tedy nádoby, které, pokud jsou naplněny alkoholovým roztokem, například kvašeným vínem, které bylo i kdysi velmi běžné, produkuje elektrický proud. To podporuje i fakt, že se například v chodbách pyramid nenašly žádné stopy po pochodních ani otevřeném ohni, ačkoliv si dělníci museli samozřejmě svítit. Zdálo by se tedy, že záhada je rozřešena. Ovšem tak tomu není.

Ve skutečnosti je potřeba přiznat, že lidé jsou zkrátka šikovnější, a takoví byli již ve starověku. I s primitivními nástroji dokázali úžasné věci, zvláště když se dokázali organizovat ve velkém počtu v rámci nějaké velké akce, jako byla například právě náboženská stavba. Zapomenout nesmíme ani na to, že kameny časem sedají. Jistě, nyní na sobě sedí velmi pevně, ale bylo tomu tak vždy? Nebo je to důsledek tisíce let působení gravitačních sil? Pravděpodobnější je ta druhá možnost.

Co se elektřiny týče, tak tyto baterie jí produkují tak malé množství, že by nebylo nijak využitelné. Zřejmě se tedy skutečně jednalo pouze o džbány na víno. Musíme se tedy zkrátka smířit s tím, že pokrok lidstva skutečně probíhá v podstatě lineárně.

Kolem historie lidstva se váže řada otázek, a je pravdou, že na mnohé z nich doposud neznáme odpověď. To dává příležitost nejrůznějším více či méně pravděpodobným hypotézám, aby si našly cestu mezi lidi. A jednou z těch nejoblíbenějších je ta, že starověké civilizace byly mnohem vyspělejší, než bychom si mohli představit – podle některých měly například elektřinu, ovládaly laserové zbraně a podobně. Ovšem dnes již můžeme říci, co na tom vlastně může být pravdy. Máme totiž poměrně velký dostatek důkazů.

Tím prvním, co vzbuzuje pozornost, jsou nejrůznější starověké chrámy a další stavby, jako například pyramidy. Jen těžko si dovedeme představit, že lidé s primitivními nástroji, kteří v mnoha případech ještě ani neznali kolo, dovedli něco takového postavit. Zvláště když v některých případech na sobě sedí kameny tak dokonale, že jimi neprojde ani žiletka.

Pak zde máme také takzvané „baterie“, tedy nádoby, které, pokud jsou naplněny alkoholovým roztokem, například kvašeným vínem, které bylo i kdysi velmi běžné, produkuje elektrický proud. To podporuje i fakt, že se například v chodbách pyramid nenašly žádné stopy po pochodních ani otevřeném ohni, ačkoliv si dělníci museli samozřejmě svítit. Zdálo by se tedy, že záhada je rozřešena. Ovšem tak tomu není.

Ve skutečnosti je potřeba přiznat, že lidé jsou zkrátka šikovnější, a takoví byli již ve starověku. I s primitivními nástroji dokázali úžasné věci, zvláště když se dokázali organizovat ve velkém počtu v rámci nějaké velké akce, jako byla například právě náboženská stavba. Zapomenout nesmíme ani na to, že kameny časem sedají. Jistě, nyní na sobě sedí velmi pevně, ale bylo tomu tak vždy? Nebo je to důsledek tisíce let působení gravitačních sil? Pravděpodobnější je ta druhá možnost.

Co se elektřiny týče, tak tyto baterie jí produkují tak malé množství, že by nebylo nijak využitelné. Zřejmě se tedy skutečně jednalo pouze o džbány na víno. Musíme se tedy zkrátka smířit s tím, že pokrok lidstva skutečně probíhá v podstatě lineárně.

Kolem historie lidstva se váže řada otázek, a je pravdou, že na mnohé z nich doposud neznáme odpověď. To dává příležitost nejrůznějším více či méně pravděpodobným hypotézám, aby si našly cestu mezi lidi. A jednou z těch nejoblíbenějších je ta, že starověké civilizace byly mnohem vyspělejší, než bychom si mohli představit – podle některých měly například elektřinu, ovládaly laserové zbraně a podobně. Ovšem dnes již můžeme říci, co na tom vlastně může být pravdy. Máme totiž poměrně velký dostatek důkazů.

Tím prvním, co vzbuzuje pozornost, jsou nejrůznější starověké chrámy a další stavby, jako například pyramidy. Jen těžko si dovedeme představit, že lidé s primitivními nástroji, kteří v mnoha případech ještě ani neznali kolo, dovedli něco takového postavit. Zvláště když v některých případech na sobě sedí kameny tak dokonale, že jimi neprojde ani žiletka.

Pak zde máme také takzvané „baterie“, tedy nádoby, které, pokud jsou naplněny alkoholovým roztokem, například kvašeným vínem, které bylo i kdysi velmi běžné, produkuje elektrický proud. To podporuje i fakt, že se například v chodbách pyramid nenašly žádné stopy po pochodních ani otevřeném ohni, ačkoliv si dělníci museli samozřejmě svítit. Zdálo by se tedy, že záhada je rozřešena. Ovšem tak tomu není.

Ve skutečnosti je potřeba přiznat, že lidé jsou zkrátka šikovnější, a takoví byli již ve starověku. I s primitivními nástroji dokázali úžasné věci, zvláště když se dokázali organizovat ve velkém počtu v rámci nějaké velké akce, jako byla například právě náboženská stavba. Zapomenout nesmíme ani na to, že kameny časem sedají. Jistě, nyní na sobě sedí velmi pevně, ale bylo tomu tak vždy? Nebo je to důsledek tisíce let působení gravitačních sil? Pravděpodobnější je ta druhá možnost.

Co se elektřiny týče, tak tyto baterie jí produkují tak malé množství, že by nebylo nijak využitelné. Zřejmě se tedy skutečně jednalo pouze o džbány na víno. Musíme se tedy zkrátka smířit s tím, že pokrok lidstva skutečně probíhá v podstatě lineárně.

Kolem historie lidstva se váže řada otázek, a je pravdou, že na mnohé z nich doposud neznáme odpověď. To dává příležitost nejrůznějším více či méně pravděpodobným hypotézám, aby si našly cestu mezi lidi. A jednou z těch nejoblíbenějších je ta, že starověké civilizace byly mnohem vyspělejší, než bychom si mohli představit – podle některých měly například elektřinu, ovládaly laserové zbraně a podobně. Ovšem dnes již můžeme říci, co na tom vlastně může být pravdy. Máme totiž poměrně velký dostatek důkazů.

Tím prvním, co vzbuzuje pozornost, jsou nejrůznější starověké chrámy a další stavby, jako například pyramidy. Jen těžko si dovedeme představit, že lidé s primitivními nástroji, kteří v mnoha případech ještě ani neznali kolo, dovedli něco takového postavit. Zvláště když v některých případech na sobě sedí kameny tak dokonale, že jimi neprojde ani žiletka.

Pak zde máme také takzvané „baterie“, tedy nádoby, které, pokud jsou naplněny alkoholovým roztokem, například kvašeným vínem, které bylo i kdysi velmi běžné, produkuje elektrický proud. To podporuje i fakt, že se například v chodbách pyramid nenašly žádné stopy po pochodních ani otevřeném ohni, ačkoliv si dělníci museli samozřejmě svítit. Zdálo by se tedy, že záhada je rozřešena. Ovšem tak tomu není.

Ve skutečnosti je potřeba přiznat, že lidé jsou zkrátka šikovnější, a takoví byli již ve starověku. I s primitivními nástroji dokázali úžasné věci, zvláště když se dokázali organizovat ve velkém počtu v rámci nějaké velké akce, jako byla například právě náboženská stavba. Zapomenout nesmíme ani na to, že kameny časem sedají. Jistě, nyní na sobě sedí velmi pevně, ale bylo tomu tak vždy? Nebo je to důsledek tisíce let působení gravitačních sil? Pravděpodobnější je ta druhá možnost.

Co se elektřiny týče, tak tyto baterie jí produkují tak malé množství, že by nebylo nijak využitelné. Zřejmě se tedy skutečně jednalo pouze o džbány na víno. Musíme se tedy zkrátka smířit s tím, že pokrok lidstva skutečně probíhá v podstatě lineárně.

Kolem historie lidstva se váže řada otázek, a je pravdou, že na mnohé z nich doposud neznáme odpověď. To dává příležitost nejrůznějším více či méně pravděpodobným hypotézám, aby si našly cestu mezi lidi. A jednou z těch nejoblíbenějších je ta, že starověké civilizace byly mnohem vyspělejší, než bychom si mohli představit – podle některých měly například elektřinu, ovládaly laserové zbraně a podobně. Ovšem dnes již můžeme říci, co na tom vlastně může být pravdy. Máme totiž poměrně velký dostatek důkazů.

Tím prvním, co vzbuzuje pozornost, jsou nejrůznější starověké chrámy a další stavby, jako například pyramidy. Jen těžko si dovedeme představit, že lidé s primitivními nástroji, kteří v mnoha případech ještě ani neznali kolo, dovedli něco takového postavit. Zvláště když v některých případech na sobě sedí kameny tak dokonale, že jimi neprojde ani žiletka.

Pak zde máme také takzvané „baterie“, tedy nádoby, které, pokud jsou naplněny alkoholovým roztokem, například kvašeným vínem, které bylo i kdysi velmi běžné, produkuje elektrický proud. To podporuje i fakt, že se například v chodbách pyramid nenašly žádné stopy po pochodních ani otevřeném ohni, ačkoliv si dělníci museli samozřejmě svítit. Zdálo by se tedy, že záhada je rozřešena. Ovšem tak tomu není.

Ve skutečnosti je potřeba přiznat, že lidé jsou zkrátka šikovnější, a takoví byli již ve starověku. I s primitivními nástroji dokázali úžasné věci, zvláště když se dokázali organizovat ve velkém počtu v rámci nějaké velké akce, jako byla například právě náboženská stavba. Zapomenout nesmíme ani na to, že kameny časem sedají. Jistě, nyní na sobě sedí velmi pevně, ale bylo tomu tak vždy? Nebo je to důsledek tisíce let působení gravitačních sil? Pravděpodobnější je ta druhá možnost.

Co se elektřiny týče, tak tyto baterie jí produkují tak malé množství, že by nebylo nijak využitelné. Zřejmě se tedy skutečně jednalo pouze o džbány na víno. Musíme se tedy zkrátka smířit s tím, že pokrok lidstva skutečně probíhá v podstatě lineárně.

Kolem historie lidstva se váže řada otázek, a je pravdou, že na mnohé z nich doposud neznáme odpověď. To dává příležitost nejrůznějším více či méně pravděpodobným hypotézám, aby si našly cestu mezi lidi. A jednou z těch nejoblíbenějších je ta, že starověké civilizace byly mnohem vyspělejší, než bychom si mohli představit – podle některých měly například elektřinu, ovládaly laserové zbraně a podobně. Ovšem dnes již můžeme říci, co na tom vlastně může být pravdy. Máme totiž poměrně velký dostatek důkazů.

Tím prvním, co vzbuzuje pozornost, jsou nejrůznější starověké chrámy a další stavby, jako například pyramidy. Jen těžko si dovedeme představit, že lidé s primitivními nástroji, kteří v mnoha případech ještě ani neznali kolo, dovedli něco takového postavit. Zvláště když v některých případech na sobě sedí kameny tak dokonale, že jimi neprojde ani žiletka.

Pak zde máme také takzvané „baterie“, tedy nádoby, které, pokud jsou naplněny alkoholovým roztokem, například kvašeným vínem, které bylo i kdysi velmi běžné, produkuje elektrický proud. To podporuje i fakt, že se například v chodbách pyramid nenašly žádné stopy po pochodních ani otevřeném ohni, ačkoliv si dělníci museli samozřejmě svítit. Zdálo by se tedy, že záhada je rozřešena. Ovšem tak tomu není.

Ve skutečnosti je potřeba přiznat, že lidé jsou zkrátka šikovnější, a takoví byli již ve starověku. I s primitivními nástroji dokázali úžasné věci, zvláště když se dokázali organizovat ve velkém počtu v rámci nějaké velké akce, jako byla například právě náboženská stavba. Zapomenout nesmíme ani na to, že kameny časem sedají. Jistě, nyní na sobě sedí velmi pevně, ale bylo tomu tak vždy? Nebo je to důsledek tisíce let působení gravitačních sil? Pravděpodobnější je ta druhá možnost.

Co se elektřiny týče, tak tyto baterie jí produkují tak malé množství, že by nebylo nijak využitelné. Zřejmě se tedy skutečně jednalo pouze o džbány na víno. Musíme se tedy zkrátka smířit s tím, že pokrok lidstva skutečně probíhá v podstatě lineárně.

Jedním z nejznámějších mořských proudů je bezesporu ten Golfský. Najdeme jej v Atlantském oceánu a přivádí teplou vodu z tropů až k pobřeží Velké Británie. V posledních letech se však stále častěji mluví o tom, že existuje reálná hrozba jeho kolapsu v důsledku globálních změn klimatu. Mnoho lidí si však nedokáže představit, jak by k tomu vůbec mohlo dojít, natož následky, jaké by toto mělo.

Zde je potřeba si uvědomit, jak moc právě tento mořský jev ovlivňuje počasí u nás. Ačkoliv totiž například naše republika leží na stejné zeměpisné šířce jako Kanada, rozhodně je tu podstatně tepleji. A to platí i o ostatních evropských státech. Je to právě díky teplé vodě přiváděné Golfským proudem.

Pokud by tedy zeslábl nebo se dokonce ztratil, je jasné, že by to mělo značný vliv na naše podnebí. Předně bychom u nás měli chladněji, a to nejen v létě, ale také v zimě. Jistě, v současné době horkých letních dní to nezní tak špatně, avšak když si uvědomíme, jaký vliv by to mělo na zemědělství, a to nejen u nás, ale v celé Evropě, pak je jasné, že škody by byly obrovské.

Jak by se mu ale mohlo něco stát? Na vině jsou roztávající ledovce v Arktidě, na severním polárním kruhu. Ty totiž po roztátí tvoří velmi ledovou vodu, která se, jak jich taje stále více, dostává stále více na jih. Zde se setkává právě s Golfským proudem, který ji postupně přestává stačit ohřívat. A začíná tedy končit stále více na jihu. Je dokonce možné, že s postupujícím táním ledovců, zvláště pokud se bude zrychlovat, nakonec zmizí úplně.

Samozřejmě je to problém, který je nutné řešit, byť nepatří zrovna mezi ty nejakutnější. Bohužel, v současné době řešení zkrátka neexistuje. Potíž je v tom, že by bylo nutné zastavit tání ledovců, a tedy i globální změny klimatu. V současné době však budeme rádi, když jejich postup byť jen zpomalíme. A to v tomto případě rozhodně nestačí. Poskytne nám to však alespoň trochu času na nalezení nějakého lepšího řešení.

Jedním z nejznámějších mořských proudů je bezesporu ten Golfský. Najdeme jej v Atlantském oceánu a přivádí teplou vodu z tropů až k pobřeží Velké Británie. V posledních letech se však stále častěji mluví o tom, že existuje reálná hrozba jeho kolapsu v důsledku globálních změn klimatu. Mnoho lidí si však nedokáže představit, jak by k tomu vůbec mohlo dojít, natož následky, jaké by toto mělo.

Zde je potřeba si uvědomit, jak moc právě tento mořský jev ovlivňuje počasí u nás. Ačkoliv totiž například naše republika leží na stejné zeměpisné šířce jako Kanada, rozhodně je tu podstatně tepleji. A to platí i o ostatních evropských státech. Je to právě díky teplé vodě přiváděné Golfským proudem.

Pokud by tedy zeslábl nebo se dokonce ztratil, je jasné, že by to mělo značný vliv na naše podnebí. Předně bychom u nás měli chladněji, a to nejen v létě, ale také v zimě. Jistě, v současné době horkých letních dní to nezní tak špatně, avšak když si uvědomíme, jaký vliv by to mělo na zemědělství, a to nejen u nás, ale v celé Evropě, pak je jasné, že škody by byly obrovské.

Jak by se mu ale mohlo něco stát? Na vině jsou roztávající ledovce v Arktidě, na severním polárním kruhu. Ty totiž po roztátí tvoří velmi ledovou vodu, která se, jak jich taje stále více, dostává stále více na jih. Zde se setkává právě s Golfským proudem, který ji postupně přestává stačit ohřívat. A začíná tedy končit stále více na jihu. Je dokonce možné, že s postupujícím táním ledovců, zvláště pokud se bude zrychlovat, nakonec zmizí úplně.

Samozřejmě je to problém, který je nutné řešit, byť nepatří zrovna mezi ty nejakutnější. Bohužel, v současné době řešení zkrátka neexistuje. Potíž je v tom, že by bylo nutné zastavit tání ledovců, a tedy i globální změny klimatu. V současné době však budeme rádi, když jejich postup byť jen zpomalíme. A to v tomto případě rozhodně nestačí. Poskytne nám to však alespoň trochu času na nalezení nějakého lepšího řešení.

Jedním z nejznámějších mořských proudů je bezesporu ten Golfský. Najdeme jej v Atlantském oceánu a přivádí teplou vodu z tropů až k pobřeží Velké Británie. V posledních letech se však stále častěji mluví o tom, že existuje reálná hrozba jeho kolapsu v důsledku globálních změn klimatu. Mnoho lidí si však nedokáže představit, jak by k tomu vůbec mohlo dojít, natož následky, jaké by toto mělo.

Zde je potřeba si uvědomit, jak moc právě tento mořský jev ovlivňuje počasí u nás. Ačkoliv totiž například naše republika leží na stejné zeměpisné šířce jako Kanada, rozhodně je tu podstatně tepleji. A to platí i o ostatních evropských státech. Je to právě díky teplé vodě přiváděné Golfským proudem.

Pokud by tedy zeslábl nebo se dokonce ztratil, je jasné, že by to mělo značný vliv na naše podnebí. Předně bychom u nás měli chladněji, a to nejen v létě, ale také v zimě. Jistě, v současné době horkých letních dní to nezní tak špatně, avšak když si uvědomíme, jaký vliv by to mělo na zemědělství, a to nejen u nás, ale v celé Evropě, pak je jasné, že škody by byly obrovské.

Jak by se mu ale mohlo něco stát? Na vině jsou roztávající ledovce v Arktidě, na severním polárním kruhu. Ty totiž po roztátí tvoří velmi ledovou vodu, která se, jak jich taje stále více, dostává stále více na jih. Zde se setkává právě s Golfským proudem, který ji postupně přestává stačit ohřívat. A začíná tedy končit stále více na jihu. Je dokonce možné, že s postupujícím táním ledovců, zvláště pokud se bude zrychlovat, nakonec zmizí úplně.

Samozřejmě je to problém, který je nutné řešit, byť nepatří zrovna mezi ty nejakutnější. Bohužel, v současné době řešení zkrátka neexistuje. Potíž je v tom, že by bylo nutné zastavit tání ledovců, a tedy i globální změny klimatu. V současné době však budeme rádi, když jejich postup byť jen zpomalíme. A to v tomto případě rozhodně nestačí. Poskytne nám to však alespoň trochu času na nalezení nějakého lepšího řešení.